Základní informace
Mahenovo divadlo je jedním z divadel, které spravuje Národní divadlo Brno. Slouží primárně k předvádění činoherních představení, ale hostí také opery či balety. Svého času se jednalo o jedno z nejmodernějších divadel na českém území, co se týče technické stránky, dnes naopak zaujme svou zachovalostí a krásnou historií.
Architektura
Divadlo tehdy známé jako divadlo Na Hradbách bylo postaveno v roce 1882 částečně v reakci na požár divadla Reduta na Zelném trhu. Bylo třeba postavit novou scénu.
Plány divadla zhotovila firma Fellner a Helmer podobně jako pro mnoho další evropských divadel, mezi nimi Volkstheater ve Vídni, Chorvatské národní divadlo v Záhřebu nebo Městské divadlo v Giessenu v Německu. V Čechách krom toho pracovali také na pražské Státní opeře, Divadle F. X. Šaldy v LIberci nebo Městské divadlo v Karlových Varech.
Divadlo je postaveno v eklektickém slohu, který kombinuje znaky neoslohů jako neorenesance, neobaroko a neoklasicismus. Mezi neoklasicistní znaky budovy divadla patří například sloupořadí u hlavního vchodu a na balkóně, dále pak repetetivní design oken, ale také charakteristický trojúhelníkový štít v přední části. Bohaté zdobení nejen exteriéru ale také interiéru zase vypoovídá o značném vlivu neobaroka. Exteriér je zdoben poněkud minimalističtěji, hlavně různými sochami na hlavním štítu, interiér je zase velmi bohatý ve zlaté výzdobě a obecně velkých detailech. Mezi neorenesanční prvky patří hlavní schodiště hned za vchodem uvnitř budovy, jehož nepravidelný tvar s osovou soměrností navozuje pocit velikosti a bohatství.
V torjúhelníkovém štítu, tympanonu, je vyobrazen bůh Apollón jedoucí na voze taženém lvem a panterem. Po jeho stranách jsou dětští geniové. V rozích tympanonu jsou ztvárněny múzy Kalliopé a Melpomené. Na střešen nad tympanonem je sousoší mmúzy Thálie, která jede na labuti doprovázena trubači. Na štítech v rozích na střeše budovy byl německý nápis: Kráse stánek, múzám domov. Ten byl z politických důvodů v roce 1945 odstraněn. Sochařskou práci odvedl Theodor Fridel, což byl jeden z pracovníků firmy Fellner a Helmer.
Autorem opony je malíř Franz Lefler. Interíer divadla, hlediště a jeviště jsou velmmi bohatě zdobené. Nachází se zde mimoojiné také tradiční lóže, ale také speciální, královská, dnes prezidentská, a nakonec šestice prosceniových lóží, které jsou dnes primárně využívány jako technické zázemí.
Rekonstrukce
Divadlo sloužilo v původní podobě relativně dlouho. První rozsáhlejší práce proběhla v roce 1936 firmou ČKD. Došlo při ní k rozsáhlé úpravě jeviště, které získalo několik nových technologických výsad, které z divadla učinili to nejmodernější v Československu.
Jistě jste si povšimli barevných odlišností budovy z roku 1882 a dnešního divadla. Tato barevná změna proběhla v rámci rozsáhlejší obnovy divadla v 70. letech. Kromě toho prošel interiér technickou aktualizací a veškeré jeho prvky byli podroběny důkladné restauraci.
Po obnově bylo také otevřeno Divadélko Na hradbách, což je malá scéna Mahenova divadla pod hlavním hledištěm pouze s omezenou kapacitou a malým jevištěm. Slouží jako divadlo jednoho herce, k recitálům nebo k povídání o nadcházejícím představení.